Píseň o Nimrodel

1. dubna 2017 v 20:53 | Jíťa |  Poezie a Próza
Byla tu dívka a již není,
denice zářivá;
bílý plášť zlatem obroubený,
střevíčky ze stříbra.

Na čele hvězda zářívala
a světlo ve vlasech,
jak když zlaté slunko padá
na lórienský les.

Vlas dlouhý, bílé nožky měla,
volná a líbezná,
s větrem se spolu procházela
jak lístek lehounká.

Kde nimrodelský vodopád
zurčí si chladivě,
stříbrný její hlásek pad
do tůně zářivé.

Kde bloudí teď, kdo ví, kdo zná?
Sluncem a stínem snad.
Před mnoha lety zmizela
Nimrodel na horách.

Elfí loď v šedém přístavu
v zátoce klínů hor
čekala na ni mnoho dnů
a hučel mořský chór.

Až noční vítr severní
zvedl se, naříkal
a koráb z elfích pobřeží
na širé moře hnal.

S úsvitem země zmizela
i hory šednoucí;
za vlnou vlna letěla,
tříšť bila do očí.

I spatřil Amroth mizet břeh:
do vln se potápěl.
Tu proklel loď, která ho rve
od krásné Nimrodel.

Byl králem elfů z dávných let,
pán lesů, skal a stěn,
když s jarem zlátla ratolest
v zemi Lothlórien.

Do moře z lodi skočil vráz
jako šíp z tětivy,
a vodní hloubky rozťal snáz
než racek šedivý.

Větrem mu vlasy zavlály,
tříšť létla ke světlu;
dlouho se za ním dívali,
kde jak labuť plul.

Západ však mlčí; zdejší břeh
též o něm nemá zpráv:
o Amrothovi neslyšel
žádný elf vícekrát.


JRRT - Společenstvo Prstenu
Překlad: Stanislava Pošustová
Nakladatelství Argo
ISBN 80-7203-726-9

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ireth Ireth | 2. dubna 2017 v 8:36 | Reagovat

Tuhle píseň mám strašně ráda, ráda bych jí slyšela zpívat, musí to být krása.

2 Caddy Caddy | Web | 3. dubna 2017 v 21:24 | Reagovat

Jo, tu mám taky moc ráda, dokonce jsem ji recitovala na základce na recitační soutěži :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama