Září 2011

Tajný deník Pipina Brala ze Dvou Věží :-)

20. září 2011 v 19:18 | Jíťa |  Tajné deníky ze Dvou Věží
Milí přátelé,
možná si ještě vzpomínáte, jak jsem na začátku prázdnin slibovala, že sem přidám takové malé pokračování Dvouvěžových deníků. A nyní nastala ta slavná chvíle: je to tu :-) Prosím, berte celý tenhle článek s rezervou. Některé narážky a vtípky jsou přejaté z Pipinova prvního deníku, takže bych vám asi doporučila si nejdřív přečíst ten a pak se až kouknout na tento, který jsem splácala na koleně někdy před rokem a půl a zahrabala ho do knihovny s tím, že je to naprostá pitomost a že se to prostě vůbec nepovedlo a že nebyl zachován duch deníků. Po nějaké době jsem ale ono lejstro objevila a... rozesmála se :-) No, přála bych si, aby jste se zasmáli alespoň trochu i vy... Dohodněme se takhle: pokud se vám to nebude líbit, či vás to dokonce bude urážet, stačí říct a stáhnu to (samosebou jeden hlas stačit nebude :D). Tolik proslov, teď už deník...

TAJNÝ DENÍK PIPINA BRALA ZE DVOU VĚŽÍ :o)

Den 1: Trmácíme se se Smíškem a tlupou skřetů přes Rohanské pláně. Skřeti běží hodně rychle, ale zatím jim stačíme.

Den 2: Pořád běžíme, ale je to fuška. Skřeti sjou trénovaní pro vytrvalostní běhy, slyšel jsem, že na Gondorských hrách obsazují v téhle disciplíně vždycky všechna přední místa.

Den 3: Sport je sice dobrý pro zdraví a skvěle formuje postavu, jak říká Legolas, ale čeho je moc, toho je příliš.

Den 4: Skřeti už se nemohli dívat na to, jak jsme zničení během a vzali nás na záda. Uf, jaká úleva... Je vidět, že skřeti v jádru duše nejsou zlí...
Později: Nohy už mě skoro nebolí, ale na druhou stranu - než pořád čuchat ten silný parfém jménem Channel Orthank, to bych radši utíkal po svých...
Den 5: Rozbili jsme tábor na kraji Fangornského lesa. Odplazili jsme se se Smíškem stranou a už se chystali prosouložit ven ze zajetí, když tu se strhla mezi skřety mela - jak jinak než o nás. Úgluk prohlašoval, že právo první noci se zajatci má jen on, což značně pobouřilo Giršňákha. Rvačku zpozorovala Rohanská jízdní policie a rázně zakročila. Hobitů si vůbec nevšimli a tak jsme mohli nepozorovaně okvačit do lesa.
Později: Jak se ukázalo, pronásledoval nás nějaký skřet. Už byl skoro na konci svých sil, ale nechutné myšlenky ho neopouštěly.

Den 6: Padli jsme do rukou jakéhosi velkého mluvícího stromu, co zašlápl toho neuvěřitelně vlezlého skřeta. Smíšek říká, že je to ent. Je jím naprosto fasconovaný. Ent se jmenuje Stromovous. Netrvalo dlouho a hodil nás přímo ke Gandalfovým nohám. Gandalf je teď zářivě bílý, asi že pere v Pervolu. Ale už nemá špičatý klobouk. Škoda - trik se špičatým kloboukem jsem měl moc rád...

Den 7: Jsme ve Fangornu. Je tu velké dusno, měli by si nechat udělat klimatizaci.
Pozdji: Nudím se. Stýská se mi po skřetech. Když se to tak vezme, jejich parfém nebyl zas až tak špatný...

Den8: Stromovous si užívá na entím mejdanu, zatímco my se poflakujeme okolo. Vyhazovač u dveří nás vykázal se slovy, že nemáme tu správnou velikost. Kdoví, co tím myslel...
Později: Mejdan pokračuje. Hrozně se nudím. Smíšek na mé jemné doteky zareagoval tak, že zavrčel a usnul. Že by byl entofil? Vzpomněl jsem si na Froda. Hrůza, být někde v divočině jenom se Samem. Na druhou stranu si Frodo může být jistý, že pokud se nazghúlové o něco pokusí, Sam je všecky zabije.

Den 9: Sedíme na Stromovousových větvích a úžasou rychlostí se necháváme unáše do Železného Pasu. Enti se dozvěděli, že Saruman pořádá večírek, na který pozval jen některé stromy a je - enty - ne, což je rozzuřilo k nepříčetnosti.

Den 10: V Železném Pau už byl večírek v plném proudu a nad vším se vznášela skvělá diskokoule. Obával jsem se, že mě a Smíška pro nesprávnou velikost zase vyhodí, ale enti nekoukali napravo nalevo, vlezli dovnitř a celý Sarumanův večírek kompletě zničili. Saruman si ve spěchu, když před enty utíkal, přirazil nehty do dveří. Au. Gandalf vždycky říkal, že dlouhé nehty jsou nepraktické...

Den 11: Zatímco po sobě enti uklízejí spoušť, kterou včera natropili, našli jsme se Smíškem výborně zásobenou spižírnu. Usadili jsme se na skále a jedli. Neušlo mi, jak Smíšek pořád pokukoval po entech. Asi je vážně entofil.

Den 12: Přijel Gandalf spolu s Legolasem, Gimlim, Aragornem (pořád ještě není král a zase se asi dlouho nemyl), a dalšími lidmi. Říkali, že flám v Helmově Žlebu neměl chybu. Vydali se na návštěvu k Sarumanovi, ale ten po nich jen vztekle hodil diskokouli a zmizel v Orthanku s nářkem: ,,Mé ubohé nehty!!!" Diskokouli jsem vylovil z vody, ale Gandalf mi ji hned sebral. Prý na to nemám věk.

Den 13: V noci jsem se potichoučku připlížil ke Gnadalfovi. Myslel jsem, že spí, ale našel jsem ho s očima dokořán a naprosto nepřítomným výrazem. To jsou ty Legolasovy lístečky... Vzal jsem mu diskokouli a chvíli jsem si s ní hrál, když tu se v ní objevilo velké oko jakéhosi chlápka. Zřejmě šlo o seznmku, protože se mě ptal, kdo jssem a takové ty věci, a pak mluvil taky o nějakém prstenu. To se mi nelíbilo, já těmhle pochybným známostem nevěřím. Začal jsem na něj ječet, co si jako myslí, že je, a že jestli nepřestane, nahlásím ho na policii za obtěžování, ale najednou se ke mně přiřítil Gandalf a koli mi vyrazil z rukou. Byl hrozně naštvaný, prý si zahrávám s ohněm. Za chvíli poté nad námi přeletělo cosi křídlatého. Gandalf se zděsil, že si pro mě ten chlápek z diskokoule poslal taxíka, a rychle se rozhodl, že me odveze do Minas Tirith, tam prý budu v bezpečí...

PS: Pokud se vám to někomu líbi natolik, že to chcete dát na svůj web, tak prosím s odkzem... :)

Enya - The memory of the trees

7. září 2011 v 10:30 | Jíťa |  Hudba
Mantúlië, poutníci!
Po hooodně dlouhé době se vracím zpět - a hned na začítku se vám chci omluvit za výluku: všechno to vyřizování kolem VŠ, správa computerů a technická podpora tátovy expedice Slovenské termály 2011 mě dost zaměstnávaly. Každopádně už připravuju dva články, které se tu v průběhu září objeví a které se vám budou snad líbit.
Dneska vám ale přináším moc hezkou skladbu od Enyi: The memory of the trees, na niž jsem před chvílí natrefila. Nevím jak vám, ale mně připadá úplně ideální pro dnešní zatažený a pršavý den.
Přeju všem příjemný poslech!!! :D