Quenijština 6. lekce - duál, plurál paritiv a skloňování podst. jmen

20. července 2009 v 14:28 | Jíťa |  Quenijština
QUENIJŠTINA 6 LEKCE - DUÁL, PLURÁL PARITIV A SKLOŇOVÁNÍ PODST. JMEN
V dnešní lekci quenijštiny si vysvětlíme, jak se vlastně v tomhle elfském jazyce skloňuje a co je to tzv. duál a plurál paritiv. Tak s chutí do toho! :-)
Duál
… označuje pár nebo 2 věci k sobě logicky patřící (př. 2 valinorské stromy, 2 ruce, 2 uši…)
1)pokud podst. jm. v jednotném čísle končí na souhlásku, pro vytvoření duálu se k němu připojí -u, v případě, že končí na -e, použije se -u místo něho
př. hen (oko) … hendu (oči) (tohle není zrovna nejlepší příklad, to d se nepřidává vždycky, je tam z toho důvodu, že oko má prostě jiné tvoření jak mn. č., tak duálu…)
2)pokud podst. jm. v jedn. č. končí na samohlásku, přidá se ke slovu -t
př. má (ruka) … mát (ruce)

Plurál paritiv (dále jen PP)
… vyjadřuje tzv. hromadné číslo (= několik věcí z celku, třeba několik květin z vázy, několik stromů ze sadu atd.)
1)pokud podst. jm. v jednotném čísle končí na samohlásku, tak pro vytvoření PP přidáme -li
př. rocco (kůň) … roccoli (několik koní ze stáda)
2) pokud podst. jm. v jedn. č. končí na souhlásku, přidáme -ali, popř. -eli
př. tasar (vrba) … tasarali (několik vrb) (popř. tasareli)

Skloňování podstatných jmen
Quenya má, na rozdíl od češtiny, 10 pádů, což možná na první pohled vypadá šíleně, ale neděste se toho, však vy to zvládnete… :-)
Abych to pro začátek tak nějak jednodušeji shrnula: duál a plurál paritiv se tvoří od Nominativu v jednotném čísle a plurály taky od Nominativu v množném čísle (ten jste se naučili ve 2. lekci), jedině u Genitivu se užívá tvar množného čísla. (Díky, Quene!)

1.pád - Nominativ + Vokativ
… vyjadřuje základní tvar podst. jm. a najdeme ho ve slovnících
… OD NĚJ SE TVOŘÍ DALŠÍ PÁDY!!!
př. huo(pes), lóte (květ), nier (včela), atd…
…plurál se tvoří přidáním plurálové koncovky (viz 2. lekce)
…duál a PP se tvoří stejně tak, jak je uvedeno výše
…u Vokativu se ke slovu pouze přidá vykřičník

2. pád - Genitiv
… v ČJ se používá pro otázku Koho? Čeho?, v quenji má význam OD někoho nebo Z NĚČEHO, je využíván i pro přivlastnění (otázka Čí?)
… vytvoří se přidáním -o, které nahrazuje pouze koncové -a, nikoli jiné samohláskové koncovky (jako třeba -e, -i atd.)
př. tasar (vrba) … tasaro (vrbový, vrbová, vrbové)
Eru (Ilúvatar) … Eruo (Eruovo, od Erua)
…pokud už slovo končí na -o, tak se samo sebou žádné další -o nepřidává, pád v podstatě vyplyne z kontextu (př. indis i ciryamo - žena toho námořníka; ciryamo - námořník)
…plurál: k plurálu Nominativu se přidá koncovka -on
př. aldar (stromy) … olwar aldaron (větvě stromů)
…duál: přidá se -to
…PP: přidání -lion (př. alda (strom) … lóti aldalion - květy několika stromů z celku)

Místo Genitivu se dá použít Posesiv, který má koncovku -va (u slov končících na samohlásku, ta se navíc prodlouží) a -wa (pro jména končící na souhlásku), v plurálu se užívá koncovka -iva, u duálu -twa a u PP -líva. Používá se pro vyjádření vlastnictví více než Genitiv, ačkoli v některých textech můžete vidět tyto dva pády zaměněné.
př. róma Oroméva (Oromëův roh)
Vardava tellumar (Vardina kupole, ve významu kupole patřící Vardě)

3. pád - Dativ
… používá se pro vyjádření KE KOMU, K ČEMU a PRO(koho, čeho)
Vytvoří se přidáním
1)-n u slov končících na samohlásku (př. aiquairë [jedle] … aiquairen [k jedli])
2)-en u slov zakončených na souhlásku (př. aran (král) … aranen [pro krále, ke králi])
plurál: přidání koncovky -in (popř. -n) ke koncové samohlásce (př. aran [král] … aranin [ke králům]; meldo [přátelé] … meldon [k přátelům, pro přátele])
duál má koncovky -nt (pro slova zakončená samohláskou) a -en (pro slova zakončená souhláskou)
PP: koncovka -lin (alda … aldalin - k několika stromům)

4. pád - Akuzativ
…stejně jako v ČJ se používá pro odpovědi na KOHO?, CO?. Existují ovšem 2 jeho formy:
1)Středozemská - používají se stejné tvary, jako u pádu prvního
2)Valinorská - tvoří se prodloužením koncové samohlásky
př. alda (strom) … kénan aldá (vidím strom)
aran (král) … kénan aran (vidím krále) - na konci slova aran není samohláska, takže se nic neprodlužuje
plurál: přidání koncovky -i (alda … kénan aldai
[vidím stromy])
duál: v případě koncového -u dojde k jeho prodloužení na
PP: v koncovkách -li, -ali, -eli se prodlouží -i na

5. pád - Lokativ
…odpovídá na otázku KDE? ve významu U, V, NA
…vytvoří se přidáním -sse (případně -esse pro slova končícící souhláskou)
př. mornië (tma, temnota) … morniesse (v temnotě, ve tmě)
liscë (rákosí) … liscesse (v rákosí)
plurál: u slov zakončených na samohlásku se přidá -ssen (př. lasse [list] … lassessen [na listech]), u slov zakončených na souhlásku přidáme -issen (př. oron [hora] … oronissen [na horách])
duál: přidá se koncovka -tse (lóte [květ] … lótetse [ve, na 2 květech])
PP: přidá se koncovka -lissen (nyárë [příběh] … nyárelissen [v několika příbězích])

6. pád - Alativ
…odpovídá na otázku KAM? ve významu DO, NA, atd.
…tvoří se přidáním: -nna u slov zakončených na samohlásku (londë [přístav] … lelyan londenna [jdu do přístavu]), nebo přidáním -enna u slov končících na souhlásku (oron [hora]... oronenna [na horu])
plurál: u slov končících na samohlásku přidáme -nnar (mornië [temnota … morniennar [do temnot]), u slov končících na souhlásku přidáme -innar (ailin [jezero] … ailininnar [do jezer, na jezera])
duál: koncovka -nta
PP: koncovky -linna a -linnar
7. pád - Ablativ
…odpovídá na otázku ODKUD? ve významu Z, ZE, OD, atd.
… u slov končících na souhlásku se přidá -ello a u slov zakončených samohláskou se přidá -llo
př. formen (sever) … formenello (ze severu)
londë (přístav) … londello (z přístavu)
plurál: koncovky -illon a -illor (pro slova zakončená souhláskou) a koncovky -llon a -llor (pro slova zakončená samohláskou)
př. taurë(les) … taurelon (z lesů)
oron(hora) … oronillon (z hor)
duál: koncovka -lto
PP: koncovky -lillo a -lillon

8. pád - Instrumentál
…odpovídá českému 7. pádu, čili odpovědi na S KÝM, ČÍM?
… vytvoříme ho přidáním -nen ke slovům ukončeným samohláskou a přidáním - enen ke slovům ukončeným souhláskou
př. Aiwe (ptáček) … aiwenen (s ptáčkem)
oron (hora) … oronenen (s horou)
plurál: koncovka -inen (pro zakončení -i se použije jen -nen)
př. cirya (loď) … ciryanen (s loděmi)
oron (hora) … oroninen (s horami)
duál: koncovka -nten
PP: koncovka -línen (quendë [elf] … quendelínen [s několika elfy])

9. pád - Respektiv
…o tomto pádu se toho v podstatě moc neví. Tolkien se o něm kdysi zmínil v jednom dopise. Koncovka tohoto pádu je -s, plurálová -is, duálová -tes a pro plurál paritiv -lis. Nemusíte si s ním ale nějak lámat hlavu, protože se obvykle ve známých textech nevyskytuje…

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Kterým jazykem Středozemě mluvíte, líbí se vám nebo se ho učíte?

Qenijština 55.8% (387)
Sindarština 9.5% (66)
Jazyk trpaslíků 6.8% (47)
Černá řeč 10.5% (73)
Západština 2.3% (16)
Jazyk Rohirů 7.5% (52)
Obecná řeč 7.5% (52)

Komentáře

1 Halfirien Halfirien | Web | 24. července 2009 v 17:13 | Reagovat

Jop, tak do tohodle článku bych se nepřinutila přečíst..:D na tohle jsem nikdy nebyla..pokud jde o jazyky vždycky i to někdo musí vysvětlit jako dítěti, ale vypadá to zajímavě!

2 Ynka Ynka | Web | 25. července 2009 v 18:31 | Reagovat

uh...

3 Nessa Nessa | Web | 26. července 2009 v 20:28 | Reagovat

Fuuh..tak s týmto si asi nebudem vedieť rady:DAk by som sa učila tento jazyk určite by som si to preštudovala podrobnejšie,ale kedže mi chýbajú nejaké tie lekcie,poviem len:Pekný obrázok a Quenijština je úžasná:DMylsela som si ale,že je ľahšia než slovenčina,ale ked vidím to skloňovanie,mením svoj názor:D

4 Quen Quen | 28. července 2009 v 7:51 | Reagovat

Nessa: nojo, jenže to je tím, že slovenštinu znáš (předpokládám) od narození ;) Hádal bych, že i přes ta čtyři čísla a devět pádů je v quenijštině nakonec míň tvarů než ve slovenštině (a jiných slovanských jazycích), kde je zase spousta vzorů a výjimek ze vzorů...

5 Quen Quen | 28. července 2009 v 7:56 | Reagovat

Jíťo, jen tak dál :) Ovšem mám poznámku k některým tvarům, které uvádíš. Aby to nebylo tak snadné, tak v množném čísle skloňované tvary vesměs nevychází z 1. pádu množného čísla, nýbrž jednotného: takže j. č. "alda", mn. č. "aldar", ale když skloňujeme, tak "aldasse" v jednotném a "aldassen" (nikoli "aldarissen") v množném. Jediný pád v množném čísle, který se skutečně tvoří od 1. p. mn. č., je genitiv: "aldar" > "aldaron".

6 Jíťa Jíťa | E-mail | Web | 8. srpna 2009 v 17:04 | Reagovat

Quene, díky za podporu a za upřesnění, už jsem se to pokusila opravit... Přiznávám, že tahle pasáž byla pro mě velkým oříškem... :o)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama