Březen 2009

Quenijština 4. lekce - Slovesný infinitiv, rozkazovací způsob a sloveso být

17. března 2009 v 11:12 | Jíťa |  Quenijština

SLOVESNÝ INFINITIV, ROZKAZOVACÍ ZPŮSOB A SLOVESO BÝT

INFINITIV U SLOVES

Infinitiv, čili tvar slovesa v češtině obvykle končící na písmenko -t, se v quenijštině používá hlavně v případech, kdy chcete vyjádřit, že něco můžete, musíte, smíte atd.
Vytvoříte ho jednoduše: k základnímu tvaru vybraného slovesa přidáte . Pokud však sloveso končí na -a, infinitiv je úplně stejný - končí taky na -a:
Tir (sledovat) … Tirë


Ken (vidět) … Kenë
Lanta (padat)… Lanta
Enkwanta (naplňovat) … Enkwanta

Takto můžete vytvářet jednoduché větičky typu:
Pólammë tulë. - Můžeme přijít.
Pólan linda. - Mohu zpívat.



Občas budete taky potřebovat přidat k infinitivu nějaké to zájmeno (např. udělat to). To lze provést pomocí ROZŠÍŘENÉHO INFINITIVU. Není to nic složitého, uvidíte sami:
K vytvořenému infinitivu připojíte koncovku -ta a za ni přidáte koncovku potřebné slovesné osoby. Pokud infinitiv končí na ono výše zmíněné , změní se na -i:
Mapa (uchopit) (inf.) … mapatas (uchopit to)
Karë (udělat) (inf.) … karitas (udělat to)
Tirë (vidět) (inf.) … tiritantë (vidět je)



ROZKAZOVACÍ ZPŮSOB

Rozkaz se dá jednoduše vytvořit pomocí infinitivu slovesa a rozkazovátka A nebo Á (krátké A se používá v případech, kdy je ve slovesném kmeni dlouhá samohláska nebo dvouhláska):
Á tirë! (sleduj!)
Á karë! (dělej!)
Á lindatas! (nezpívej to!)
Á linda! (chval je!)
Pokud však chcete někomu rozkázat, aby to nedělal, místo A (Á) použijete Ava (Áva):
Áva tirë! (nesleduj!)
Áva lanta! (nepadej!)
Ava hauta! (nestůj!)



SLOVESO BÝT

Být je velice frekventovaným slovesem, se kterým - jak jistě všichni víme - můžeme vyjádřit, že něco je, popřípadě jaké to je. V quenji se jako být používá sloveso , v přítomném čase , v množném čísle nar a v případě rozkazu ána (buď!). Pro připojování zájmenných koncovek se používá krátký tvar: na.
Praxe je následovná:
Alda liljenwa. (Strom je starý.)
Nan kwende. (Jsem elf.)
Lassi nar laikwa. (Listy jsou zelené.)
Lóte vanima. (Květ je krásný.)

Úvodní charakteristika Nového Zélandu

10. března 2009 v 13:40 | Jíťa |  Nový Zéland
ÚVODNÍ CHARAKTERISTIKA NOVÉHO ZÉLANDU
Nový Zéland se rozkládá na dvou velkých a mnoha menších ostrovech o celkové rozkoze cca 268 tisíc km2 a leží 1600 km od Austráliev Jižním Pacifiku. Od severu k jihu měří 1700 km a v žádném místě se nemůžete ocitnout od moře dále než 120 km.
Tato země je nezávislým parlamentním demokratickým státem, členem Britského společenství národu (Commonwealth). Hlavou státu je britská královna Alžběta II., reprezentovaná guvernérem vybraným z místních obyvatel.
Nový Zéland byl objeven roku 1642 holandským mořeplavcem Abelem Tasmanem; první evropan, který zde přistál a zemi prozkoumal byl až v roce 1769 britský kapitán James Cook. Osidlování začalo ve větší míře teprve v polovině 19. století a za celkem krátkou dobu (asi 130 let) se z původně primitivní kolonie stala vyspělá kapitalistická země s vysokou životní úrovní.


SEVERNÍ OSTROV...
... má nepravidelné pobřeží s několika poloostrovy. Nížiny přecházejí v kopce lemované zátokami, uprostřed ostrova se pak nachází oblast sopek. Čtyři z nich jsou doposud činné (vloni myslím jedna zasoptila). Je zde taky hodně gejzírů a bublajících horkých pramenů.

JIŽNÍ OSTROV...
...odděluje od severního jen 26 km široký Cookův průliv. Můžete zde najít krásné zasněžené vrcholky Jižních Alp, ledovce, jezera a prudké řeky. Na východ od Alp leží úrodná Cantenburská nížina, jenž je nevětší rovinou na Novém Zélandu a díky kvalitní půdě produkuje velkou většinu novozélandské pšenice. Ve srovnání se severním ostrovem je ten jižní divočejší, pustější, panenštější a hornatější; na jihu se do něj zařezává mnoho fjordů.

Cesta v krásnou Elfii...

2. března 2009 v 1:51 | Jíťa |  Poezie a Próza
CESTA V KRÁSNOU ELFII...
Zříš-li tu úzkou pěšinu,
zarostlou trním, lebedou,
toť ona cesta pravosti,
nemnozí ač jen po ní jdou.

Zříš-li tu cestu širokou,
vedoucí polem liliovým,
toť ona ztezka špatnosti,
jenž míří k branám pekelným.

Zříš-li tu pěknou cestičku
vinout se svahem vřesovým,
toť cesta v krásnou Elfii,
tam se teď s tebou vypravím...

J. R. R. Tolkien, Příběhy z čarovné říše