Září 2008

Quenijsko - Český slovník N

24. září 2008 v 14:16 | Jíťa |  Quenijsko - Český slovník
QUENIJSKO - ČESKÝ SLOVNÍK N
-n - (1) koncovka 3. pádu; viz nin, enyalien-n - (3) plurálová koncovka používaná v některých případech-n, nye - (2) zájmenná koncovka, já (1.os. sg.); utúlien - já jsem přijít
- je (sloveso), jsem, jsi; používá se jako přísudková spona;
nar - jsme, jste, jsou;
nai - budiž;
- byl;
ner - byli; uin, umin - nejsem=I am not, I do not (1. os. aorist) (min. čas úmë) ávan, ványë - nebudu (I will not)
nac- - kousat, štípat, uštknout
nahta - kousnutí, uštknutí
nai - buď to tak; by, kéž, ať - slouží k vyjádření přání, používá s budoucím časem slovesa; (Nai hiruvalyë Valimar! Nai elyë hiruva! - Kéž bys našel Valimar! Kéž bys (ho) zrovna ty našel!); Nai tiruvantes -buď to tak oni to budou hlídat = kéž by to hlídali
naica - bolestivý, bolavý
naicë - bolest (ostrá)
naina- - naříkat, plakat, bědovat, truchlit, lamentovat, oplakávat
nainië - nářek, bědování; elegie
nairë - nářek, bědování
nal, nallë - údolí, roklinka, údolíčko
nalda - údolní
nalla, nallama - ozvěna
nam- - domnívat se, soudit, posuzovat, myslit si;
namin - usuzuji, myslím si
namárië - sbohem
namba - kladivo
namba- - zatlouci, zabušit (na co)
námë - rozsudek, soud
namna - nařízení, ustanovení, předpis
námo - (1) někdo
námo - (2) soudce
nan - ale, avšak, však
nan- - předpona; zpět, dozadu
nanda- - (1) hrát na harfu;
nandaro - harfeník
nanda - (2) rovina, nížina, pláň, planina

nandë - (2) harfa;
nandellë - malá harfa
nandë, nan, nand - údolí
nandin - dryáda, víla, duch přírody
Nandor - příd. jm.
Nandorinnanquenië - odpověď
naraca - násilný, zuřivý, násilnický
narda - uzel, smyčkanárë - oheň, plamen
nárëa* - ohnivý
Nárië - červen
Narmacil - plamenný meč
narmo - vlk; ráco
Narquelië - říjen
Narsil - Elendilův meč; složenina kořenů slov Anar-slunce a Isil-měsíc
Narsilion - (píseň) slunce a měsíce;
Narsil + koncovka druhého pádu plurálu
Narvinyë - leden
narwa - ohnivě rudá, planoucí nachová
narwë, indil - lilie
nasar - červený, rudý, nachový, šarlatový
nassë - trn, osten, bodec
nasta - píchat, bodat; hrot
nat - něco, záležitost, věc
natsë - síť
nau-* - výt
nauca - přídavné jméno užívané pro všechno, co ačkoliv již dorostlé do své konečné velikosti bylo menší nebo kratší, tvrdé, pokřivené nebo špatně tvarované
Nauco - trpaslík;
Naucalië (nikoli Naucolië!) - trpasličí lid
naulë - vytí (vlčí)
nauro - vlkodlak
nausë - představivost, imaginace, obrazotvornost, fantazie
nauta- - myslet
nauva, ëuva - bude
-ndacil - zhoubce
-ndil - koncovka mnoha jmen, znamená oddanost, starostlivost, nesobeckou, nezaujatou lásku; může být překládáno jako přítel; popisuje postoj člověka k osobě, věci, směru či činnosti které je oddán
-ndor - země; ve složených tvarech
-ndur - koncovka některých jmen, znamená služebník (arandil - králův přítel, arandur - králův sluha)
néca (pl. nécë) - bledý, mlhavý, matný, nejasný, mdlý, neurčitýnehta - první linie (v boji), hlavní síla, čelo vojska
nehtë - jakýkoliv útvar zužující se do špice; čelo vojska, roh, klín, rovný mysnel- - tří-neldë - 3
neldor, neldorin, feren, fernë - buk
nelet (pl. nelci) - zub
nellë - potok, říčkaneltil - trojúhelník
nelya - třetí;
Nelyo - Třetí, Finwëho jméno
nén - voda (nepočitatelné p.j.)
Nénar - Neptun
nenda - vodový, vodnatý, mokrý
nengwë - nos
Nénimë - únor
nénu - žlutý leknín
nér (pl. neri) - muž;
nernehta - mužská hlavní síla - bitevní formace
nermi (pl. nermir) - duch luk, luční víla
nertë - 9
nessa - mladý
nessamelda - druh stromu ("Milovaný Nessou") (Tol Eressëa -> Númenórë)
neuma - oko, smyčka, nástraha, past, léčka
ni - já; 3.p.
nin - pro mě (nesouhlasí v češtině, ale angl. for me)
nicu- - sloveso být chladný, studený (o počasí), chladitnië - slza
nieninquë - sněženka, "bílá slza"
niermë - v slzách, plačící
nierwes - úl
-nil - = -ndil v Eärnil, zkratce z Earendilnilda - přátelský
nildë - přítelkyně
nildo - příte
lnillë - stříbrný třpyt
nilmë - přátelství
nin - ke, pro mě, mi (en. for, to me) dativ
nindë - štíhlý, útlý (též terén)
ninquë (pl. ninqui) - bílý, chladný, bledý;
Ninquelótë - Nimloth - Bílá květina
ninquita- - bíle svítit, jiskřit
ninwa - modrý
ninya - prvek vyskytující se ve Fírielině písni, evidentně znamená můj, moje - viz indo-ninya; nejspíš neplatný ve vyspělé quenijštině, která má pro "můj" příponu
-nyanion, nier - včela
niqu- - být chladný, mrazit, chladit
niquë - je to studené, mrazí to, chladí to
niquis, niquessë - jinovatka
nírë - slza
nirwa - podhlavník, polštář (?)
nís, nissë (pl. nissi) - ženanísima - vonný, vonící;
Nísimaldar - vonné stromy,
Nísinen - vonné vody, jezero v Númenorunítë - vlhký, orosený
nixë - mráz -nna (pl. -nnar) - k, na, do; alativní koncovka v cilyanna, Endorenna, Elenna, rómenna, mannar, valannar - před (časově)
noa - myslet
nóa, (pl. nówi) - představa, pojetí (čeho)
Nócoirë - alternativní jméno pro březen
noirë (pl. noiri) - hrob, hrobka;
Noirinan - údolí hrobeknol-* - učit se, naučit se
nóla - (1) vršek, pahorek
nóla - (2) moudrý, rozumný, učený, vzdělaný

Nólairë - alternativní jméno pro červenec
nolda - moudrý
noldarë, nolpa - krtek
nólë - dlouhá studie, vědomost, znalost, učenost, poznání
nolma - moudrý
Nolmë - vědění, Filosofie
nolmo - moudrá osoba
nolwë, nólë - moudrost, skryté vědění, znalost, magie
Nóquelle - alternativní jméno pro říjen
nór, nórë, nor - země, stát; někdy také pro lid (normálně lië)
nórië - kraj, území
norna - tuhý, tvrdý, drsný, pevný, neústupný, pokřivený, zkroucený
norno (1) - dub
Norno (2) - trpaslík; personifikovaná forma adjektiva norna;
Nornalië - trpasličí lid
norollë - vůz, vozík, kára
Norrívë - alternativní jméno pro prosinec
norsa - obr
nossë - příbuzenstvo, rodina
nosta- - porodit, narodit se; narození
nostar, nostaro (pl. nostari) - rodiče
not - počítat; (min. čas nótina - spočteno);
nótë - číslo
Nótuilë - alternativní jméno pro květen
-ntë - zájmenná koncovka pro 3. osobu mn.č. "oni", když žádný subjekt nebyl dříve zmíněn
nu, no - pod
Núaran - král západu
nucumna - ponížený, pokořený
nuhta- - brzdit, bránit, nenechat pokračovat, přerušit, náhle zarazit, nenechat dokončit, zarazit, zabránit
nuhuienna - pod stínem, alativ; viz huinënulla,
nulda - tajný, utajovaný, skrytý
Númen - západ;
númeheruvi - pánové západu;
Númenor, Númenorenna - alativ, do Númenoru;
númenya - západní
númessier - jsou na západě; (núme(n)+ssë+ië+r - západ+v+jsou+oni)
númeta-, númenda- - klesat, zapadat (o slunci)nuntixë - tečka umístěná pod linii písmanuquerna - opačný, obrácený spodkem navrch; ve frázích silmë nuquerna, áre nuquernanur, núrë - zavrčení, stížnost, vrčení
nura - hluboký
nurmë - podřízení, podřízenost; nurmëa - podřízený
núro - západ slunce; andúne, annúnnurru- - mumlat, šeptat, reptat; příd. jm.
nurrua; min. čas
nurrulanurta- - skrýt(se), schovat(se), ukrýt(se), zatajit;
nurtalë - ukrytí, zatajení (nurta+ zpodstatňující oncovka pro sloveso -);
Nurtalë Valinoréva - ukrytí Valinorunuru - smrt
nuruhuinë - stín smrti
nut- - vázat, zavázat, přivázat, pojit se, připoutat
núta- - zapadat, klesat
nútë - uzel
nwalca - krutý
nwalmë - muka, utrpení, agónie, trýzeň
nwalya- - mučit, týrat, způsobovat bolest, soužit
-nya - zájmenná přípona; přivlastňovací zájmeno 1.os.sg. můj, má, mé; tatanya - můj táta; kde je to třeba, vkládá se mezi slova hláska i" např. Anarinya, hildinyarnyalmë - křik, povyk
nyar- - vyprávět
nyárë - legenda, příběh, vyprávění, pověst
-nyë - zájmenná přípona já; také zkráceně
-n; viz utúvienyesnyellë - zvonek, zvon
nyello - zpěvák
nyéna- - bědovat, naříkat, truchlit, lamentovat, oplakávat
nyer- - truchlit, rmoutit se
nyérë - zármutek, smutek, žal, hoře, strast

It´s my life

15. září 2008 v 14:22 | Jíťa |  Videa a Trailery
It´s my life

Quenijština 1. lekce - hlásky, spřežky, fonetika...

9. září 2008 v 9:09 | Jíťa |  Quenijština
QENIJŠTINA 1. LEKCE - HLÁSKY, SPŘEŽKY, FONETIKA...
Quenya má pět samohlásek, a,e,i,o,u, krátce, a dlouze, kde jsou samohlásky označeny čárkou: á,é,í,ó,ú. Samohláska a je velmi častá. Vlastnosti samohlásek jsou spíše podobné španělským nebo italským než anglickým, proto aby nedocházelo ke komolení slov, Tolkien používá pro zvýraznění některých samohlásek diaeresis - dvojtečku nad písmenem (např. Manwë, aby dal najevo, že koncovka e není tichá, nebo Eärendil, kde naznačuje, že hlásky e a a se vyslovují odděleně; diaeresis ale není nezbytně nutná a v některých případech může být i vynechána).
Dvojhlásky jsou ai, au, oi, ui, eu, iu. (Sedmá dvojhláska ei se objevuje v jednom nebo dvou slovech, ale její status je nejistý.)
Souhlásky jsou vesměs stejné jako v angličtině, s výjimkou sykavek: ž, š, č, dž (a českého ř) místo nich má Quenya zvuk podobný německému ich-Laut, psaný Tolkienem hy (např. v hyarmen - jih). (je také možné, že hy lze vyslovovat podobně jako h v anglickém human, huge.) njspíše odpovídá českému ch.
Quenya také postrádá th (neznělé jako v thing či znělé jako v the); neznělé th se objevovalo v raném období, ale bylo sloučeno se s krátce před vzpourou Noldor.
Také stojí za zmínku, že znělé souhlásky b, d, g se vyskytují pouze ve spřežkách mb, nd/ld/rd a ng (některé druhy Quenyi mají také lb místo lv).
Na začátku slov se spřežky nevyskytují, mimo qu (=cw), ty, ny a nw, pokud počítáme polo-samohlásky y, w jako souhlásky. Obvykle slova spřežky ani neuzavírají, na konci stojí buď jedna ze samostatných souhlásek t, s, n, l, r nebo samohláska (daleko častěji). Uprostřed dvou samohlásek se objevuje omezené množství souhláskových spřežek; ty které byly Tolkienem popsány jako "časté" a "favorizované" jsou napsány kurzívou: cc, ht, hty, lc, ld, ll, lm, lp, lqu, lt, lv, lw, ly, mb, mm, mn, mp, my, nc, nd, ng, ngw, nn, nqu, nt, nty, nw, ny, ps, pt, qu (pro cw), rc, rd, rm, rn, rqu, rr, rt, rty, rs, rw, ry, sc, squ, ss, st, sty, sw, ts, tt, tw, ty, x (pro ks). Několik dalších kombinací se může objevovat ve složeninách. Fonologie Quenyi je dost omezující, dodává jazyku jasně definovaný styl a chuť.
Je třeba si všimnout, že v Quenye je písmeno y vždy vyslovováno jako jacvždy jakok (takže cirya - loď = kirja). Tolkien byl v tomto rozporuplný; v mnoha pramenech je uváděno písmeno k, ale v Pánu Prstenů se snaží psát Quenyu co nejpodobněji latině. V některých případech bylo k z pramenů regulováno na c.

Něco k zasmání :o)

2. září 2008 v 14:27 | Jíťa |  Zajímavosti
NĚCO K ZASMÁNÍ :o)
Opět je tady září a s ním spojené nucené usednutí do školních lavic, biflování slovíček, opisování domácích úkolů a dalších podobných věcí. Nebuďte však nešťastní z nastalé situace a mrkněte se na pár srandovních obrázků; doufám, že vám aspoň trošku zvednou náladu a pobaví vás...
Vaše Jíťa :o)