Leden 2008

Trocha hudby ze Dvou Věží

27. ledna 2008 v 2:43 | Jíťa |  Hudba
TROCHA HUDBY ZE DVOU VĚŽÍ
Mára rë, milí příchozí!
Jak jsem tak koukala a četla komentáře, vyskytly se ohlasy ohledně další muziky z PP. Jak můžete vidět (a slyšet), vyhověla jsem vám. Podařilo se mi sehnat odkazy na skoro celý soundtrack ze Dvou Věží, takže dneska zvěřejňuju první část a přeju príjemný hudební zážitek... :o)
Namarië! Jíťa :o)

Glumův tajný deník ze Dvou Věží

18. ledna 2008 v 1:47 | Jíťa |  Tajné deníky ze Dvou Věží
GLUMŮV TAJNÝ DENÍK ZE DVOU VĚŽÍ
Den první: Nemohl jsem spát, tak jsem se vydal na obvyklou noční proplázku po Emyn Muil, kde jsem náhodou konečně narazil na miláška, který mi tolik let chyběl. Má krásné modré oči.
Později Když jsem se po dlouhém absťáku chtěl s miláškem trochu pomazlit, ten tlustý ohava, co ho doprovází, vyskočil jako křepelka a jal se ho bránit. Samotný milášek mi přiložil nůž na krk! Tehdy mi došlo, že to není můj Bilbo, i když se mu ve tmě trochu podobal. Tenhle je mladší, hezčí a má ještě větší Pytlík!
Den druhý: Vlečou mě někam na elfském provaze, který mě pálí na mou jemnou pokožku. Ten tlustý, kterému milášek říká Sam, z mé přítomnosti zjevně není moc nadšený. Asi chtěl mít miláška jen pro sebe, pokrytec jeden! Po neúspěšných pokusech shodit Sama za provaz ze skály nebo za něj zatáhnout miláška do křoví mi jej milášek musel sundat. Jsem sice rád, že se mě konečně dotkl, nechápu ale, co na tom tlustém vidí, že ho tak brání.

Den třetí: Vedu Frodíka do Mordoru. Jdu schválně oklikou, abychom se líp poznali, ale ten tlustý žárlivec nám nenechá chvilku pro sebe.

Den čtvrtý: Jestlipak už se Frodíkovi začínám líbit? Sundal mi ten obojek kvůli svým osobním sympatiím, ne? Přemýšlím, že si udělám afrocopánky… Aspoň dva…

Den šest: Došli jsme k Formaldehydovým močálům. Jsou tu konzervovaná mrtvá těla z bitvy Posledního společenství. Sauron nikdy nepřišel na chuť klasickým muzeím. Ani orientačním tabulím, když je o tom řeč. Škoda, že nemůžu provádět každého zvlášť, cha cha cha. Jasně jsem Frodíka varoval, aby se nenakláněl moc nad hladinu a dával si pozor na toxické výpary. Samovi jsem řekl, ať se pořádně projde kolem jednotlivých expozic a zhluboka dýchá.
Později: Samozřejmě to spletli, hloupoučcí hobiti. V oddělení "elfští generálové" jsem musel z formalínu tahat Frodíčka. Byl mírně omámený a blábolil něco o prstenu. Jak daleko se Samem došli, sakra? No, aspoň jsem si ho zase osahal. Ale jen na chvilku, bohužel. Sam mě asi zabije, jestli si něco zkusím.

Den sedmý: Frodík se vzbudil během mé noční automasáže. Předstíral jsem, že vzpomínám na tu cetku z pouti, co jsem daroval na památku mé první lásce, Bilbovi. Dali jsme se do řeči a zjistil jsem, že Frodík kdesi vyhrabal moje skutečné jméno. Možná mě miluje, když se o mě tolik zajímá. Sam zrovna spí. Naši intimní chvilku narušil přílet muzejní ostrahy na jakémsi přerostlém kříženci netopýra a mihule potoční. Sauronovy inseminační experimenty neberou konce. Krom toho účtuje nehorázné vstupné, takže jsem hobitům raději doporučil úkryt. Frodo byl tak krásný, když byl vyděšený, jen mi dost vadilo, že se v napjaté chvíli držel Sama za ruku. Sauronovi zřízenci mají pěkně nudné uniformy. A nepříjemné vystupování.

Den desátý: Dorazili jsme k Černé Bráně, aniž by se můj vztah s Frodem jakkoli vyvinul. Padá na mě deprese. Zase mi začalo chrastit ve sluchátkách, jako pokaždé, když se přiblížím k Mordoru. Pitomý SauroTel. V Roklince jsem s E-mobilem nikdy podobné problémy neměl. Když jsem se to snažil vyladit, Sam spadl ze skály. Má radost ale netrvala dlouho, Frodo ho šel zachránit. Pořád nechápu, co na něm vidí. Nenechal jsem Froda odejít do Sauronovy náruče, protože by mi chyběl a Saruman by žárlil. Perverzní bulvofil. Namluvil jsem miláškovi, že vím o jiné cestě do Mordoru. Uvěřil mi. Možná mě přece jen miluje. Sam se tvářil, jako by mě chtěl zabít. Milášek má krásné hebké šaty, které navíc hezky voní. Jestlipak pere u Gandalfa?

Den třináctý: Konečně jsme dorazili k řece, kde jsem si mohl ulovit nějaké rybišky. Už jsem si dlouho nedal suši. Hobiti se v pozadí hádali. Zaslechl jsem něco o prstenu. Takže je to pravda, že jsou zasnoubení? Ale milášek taky říkal, že mi chce pomoct. Někdy se ve Frodíkovi fakt nevyznám. Jestlipak by si se mnou dal koupel? V noci se vrátil Glum a zase jsme se pohádali. Kdysi jsme sice bývali jako jeden, ale kouzlo našeho vztahu je dávno pryč. Poslal jsem ho k vodě, slizouna jednoho. Kdyby si aspoň udělal afrocopánky…

Den čtrnáctý: Na důkaz lásky jsem Frodovi přinesl dva zajíčky. Symbolizují přece velikonoce, svátky jara, a jaro, to se všechno páruje! A tomu tlustému to beztak nedojde… Tvářil se sice kysele, ale on to snad jinak ani neumí… TEN BARBAR MI JE UVAŘIL! Naše válka o Froda nabývá nových rozměrů. A co chtěl symbolizovat těma bramborama? K jídlu přece nejsou. A přidal tam nějaké zelené lístečky. Že oni něco mají s tím feťákem Legolasem? Možná mě Sam chtěl otrávit! No, já to jíst nebudu… Kolem šly další nudné uniformy. Zaslechl jsem hrdličky a vydal se je hledat, třeba to Frodovi konečně dojde…

Den patnáctý: Nemůžu nikde Frodíčka najít. Že by mi utekl se Samem, zrádce jeden proradná? Stýská se mi po Glumovi. Celý den se poflakuju Ithilienem, všude plno nadržených chlápků v kápích a na každém stromě vývěska "Hledám ženu. Na vzdělání, vzhledu a pohlaví nezáleží. Faramir". Možná se přihlásím. Našel jsem bezva jezírko, určitě plné rybišek. Na deprese prý pomáhá přejídání. Asi to zkusím. Teď by bodly zelené lístečky…
Večer: Milášek se pro mě vrátil! Už bez Sama. Asi to nějak rychle střídá… Váhal jsem, ale těm očkám se nedá odolat. Snad se konečně pomazlíme…
Tak zase nic, zajal mě Faramir. Možná si myslí, že jsem žena. Zřejmě jich moc v životě neviděl. Než jsem s ním stihl probrat ten inzerát, vrátil se Glum. Pořád nechápe, že s naším vztahem je konec, otrapa jeden. Konečně jsem na roztrhání, a to ani nemám afrocopánky…

Den šestnáctý: Kdo by mohl mít číslo na Geodézii Středozem? Chtěl bych vědět, jestli je do Mordoru vážně nějaká jiná cesta…

Den sedmnáctý:Faramir vede mě a Froda do Osgiliathu. Jednoho z nás chce představit otci jako svou nevěstu. Slibuje to oběma. Proradní lidi. I když být s Frodem v jednom harému taky není k zahození. Doufám, že si nechce vzít i Sama…

Den dvacátý:V Osgiliathu nás dostihla muzejní ostraha na své mihuli. Nevěděl jsem, že jsou tak vytrvalí. Můj vychytralý milášek chtěl místo vstupného podstrčit jakousi cetku, ale Sam mu v tom zabránil. Už si asi dlouho lezou na nervy, protože Frodík na toho tlustého ohavu konečně vytáhl nůž. Ale dál se nedostal. Škoda… Faramir nás pustil na svobodu, že prý nechce takhle rozhádaný harém. Večer se vydal na obchůzku Osgiliathu s nějakými papíry.

Den dvacátý prvý: Zase jsem se pohádal s Glumem. Trval na tom, abych svého vyvoleného představil nějaké jeho kamarádce z mládí, prý aby ho posoudila. Nevím, kam tím směřuje. Žárlivý tupec. Být na roztrhání má taky svoje nevýhody. Asi si ty afrocopánky rozmyslím...

Quenijsko - Český slovník L

10. ledna 2008 v 7:26 | Jíťa |  Quenijsko - Český slovník
QUENIJSKO - ČESKÝ SLOVNÍK L
-l - redukovaná zájmenná přípona druhé osoby mn. č. - vy (hecal! - zmizte!)
, lau, laumë - ne, skutečně ne; vá, avá
laica, laiqua - zelená
laicë - ostrý, bodavý, pronikavý
laiquaninwa - modrozelený
laiquassë - zelenost
lairë - (3) louka
lairë (1) - léto
lairë (2) - báseň
lairelossë - druh stromu s bílými květy ("Letní sníh") (Tol Eressëa -> Númenórë)
laita- - žehnat, velebit, chválit; (a laita, laita te! Andavë laituvalmet - ó velebme je, chvalme je! Dlouho je máme chválit!; lait(a)-uva-lme-t = chválit-máme-my-je; máme=en. shall); (Cormacolindor, a laita tárienna - Nositelé prstenu, velebte je do výše, vysoko)
laito, laisi - nový život, mládí, vitalita, svěžest
laivë - mast
laiwa - nemocný, chorý, na zvracení
lala - (1) ne, skutečně ne
lala- - (2) smát se
lalmë - jilm
Lalwen, Lalwendë - smějící se dívka
láma - ozvěna
láma- - vracet se ozvěnou
laman (pl. lamni, lamani) - zvíře, čtyřnohé, ne plaz, hmyz či pták
lámatyávë (pl. lámatyáver) - chuť zvuku (tyávë + láma) potěšení ve zvucích a tvarech slov
lamba - jazyk (anatom.)
lambë - jazyk (řeč); Lambë Valarinwa - valarský jazyk; Lambengolmor - jazykovědci
lambengolmo - jazykovědec
lamma - zvuk (obecně)
lamya- - ozývat se, znít
lan- - tkát, utkat, plést, uplést
lanat - osnova a útek (přímé a příčné nitě při tkaní)
lanco - hrdlo
landa - široký, rozlehlý
lango - široký meč
lanna - tkaný
lannë - látka, plátno, sukno
lanta- - padat; (přít. čas pl. lantar - padají, padáme, padáte ; min. čas pl. lantaner - spadli, padali jsme, jste, lantier - oni padli, spadli, padali, lantanë - min. čas sing., lantala - padající; lantalassë - s umisťující koncovkou)
lantë - pád
lanwa - tkalcovský stav
lanya- - tkát, utkat
lapattë - zajíc
lappa - lem oděvu
lapsë - nemluvně
lár (1) - délková míra; 1 lár = 5000 rangar (sg. ranga) = 4826m
lár (2) - pauza, přestávka
lár (3) - uši
lára - plochý, rovný, jednotvárný
larca - rychlý, svižný
-lassë - umisťující koncovka; viz isilmë ilcalassë
lassë (pl. lassi) - list; 2. p. lassëo - listu; 2. p. mn. č. lassion - listů (lasselanta - pád listů, listopad)
lasta- - naslouchat, poslouchat
latin, latina - otevřený, volný, průjezdný (o krajině); otevřená krajina
latta - díra, jáma
latúcen - cín
latúcenda - cínový
lauca - teplý
laumë - naprosto ne, absolutně ne, bezvýhradně ne; vyjadřuje důrazný nesouhlas
laurë - zlato, ale používá se o zlatém světle a barvě, ne o kovu (laurinquë - plný zlata - strom)
laurëa - zlatý; pl. laurië - zlatí
Laurelindórinan - Údolí země zpívajícího zlata
laurina - zlatý
laurinquë - žlutě kvetoucí strom (Númenórë)
lausta- - hučet (vítr)
lav- - min. čas lávë - přesahovat vše, být nad něčím, podrobit si; uznat, dovolit, povolit, umožnit, poskytnout, připustit, ustoupit, přenechat, udělit
lavaralda (změněno z lavarin) - druh stromu
le - ty
lehta- - zpomalit, zmírnit, polevit, uvolnit, povolit
lelya- - jít, pokračovat, chodit, kráčet, cestovat; min. čas lendë
lemba - opuštěný, zanechaný v pozadí
len - ti, tobě
lenca - pomalý
lendë - odešlý
lenu- - táhnout se, roztáhnout se, natáhnout, napnout
lenwa - dlouhý a tenký, rovný, úzký
lëo - stín vrhaný objektem
lepsë - prst
lerta- - smět; lertan - smím
lesta - (1) míra, opatření, čin, zákrok; lestanen - s opatřením
lesta - (2) pás (Lesta Meliannava - Melianin pás); opásaný, obkroužený (Lestanórë)
leuca - had
-li - rozdělující plurálová koncovka; 2. p. -lion viz vanimálion; alativní koncovka -linnar (pro pl.) -nnar (pro sg.) - na něco, na něčem (pro otázku kam?), viz falmalinnar, ambonnar
-li-, -lil- - mnoho; používá se ve slovech (lillassëa, taurelilómëa)
lia - (1) nit
lia - (1) pavoučí vlákno
lia- - (2) ovinout (co čím)
lia - provázek
liantassë - réva, vinná réva
liantë - (1) úponek rostliny
liantë - (2) pavouk
líco - vosk
lícuma - svíce
lië - lid, osoby, národ; viz Eldalië; přivlastňovací liéva viz Mindon Eldaliéva
lillassëa - mající mnoho listů, mnoholistý; pl. lillasië (ve tauri lillasië - jako mnoholisté lesy - jako listy lesů)
lilta- - tančit
lilurin - skřivan (změněno z aimenel, aimenal)
lim- - kapat
limba - kapka, krůpěj
limbë - mnoho
limpë - víno; nápoj Valar
lin- - zpívat, vydávat hudební zvuk
lin-, lil- - mnoho
lin, lind - zvuk hudby
linda - krásný, plavý, jeden z Lindar
lindalë, lindelë - hudba, zpěv
lindë - píseň, linda - zpívající; lindelorendor - hudba-sen-země
lindelëa - melodický
lindeloctë, lauremistë* - zlatý déšť, "zpívající chumel"
lindo, nyello (pl. lindar) - zpěvák, pěvec; (lindo - zpěvný pták)
línë - (1) nit
línë - (2) pavučina
línë - (3) bavlník
linga- - klátit se, volně viset, vlát, pověsit, zavěsit, viset
lingwë - ryba; (hala - malá ryba)
linna- - jít, chodit, kráčet, cestovat (min. č. lendë)
linta (pl. lintë) - rychlý, prudký, svižný
linya - tůň
linyenwa - mnohaletý, starý
lipsa - hojivá mast, balzám
lipte- - kapat, odkapávat
liptë - kapička
lir-, lin- - zpívat
lírë - píseň; 7. p. lírinen - písní, příp. v písni
lís - med; (liss- předp. medový)
liscë - rákosí
lissë - sladký
litsë - písek
lívë - nemoc, choroba
-llo - ablativní koncovka - z, ven z, od; např. sindanóriello - ven z šedé země; Rómello - z východu, od východu, Mardello - ze země
-lma - zájmenná koncovka náš, naše...; 2.p. -lmo; omentielmo - našeho setkání, používáno pro více osob; omentielvo - našeho setkání, používáno pro dvě osoby -lvo
-lmë - zájmenná koncovka my, včetně osoby, která mluví; viz laituvalmet
loa (pl. loar, löar) - rok; růst, vzrůst; používáno pro sluneční rok (coranar), čas růstu
loc- - ohnout se, ovinout se
loctë - chumel
lohta- - rozvíjet se (květy, listy), pučet, rašit, rozkvétat, kvést
loico - mrtvola
lókë - had, červ
lómë, ló, mórë - noc; (soumrak, šero), lómëa - temný, tmavý; Lómëanor - Temná zem
lómelindë (pl. lómelindi) - slavík
lómin - stín
lóna - ostrov, vzdálená země
lond, londë - vnitrozemský přístav; Alqualondë - Labutí přístav
lor - sen, vidina; Lórellin - Jezero snů
lor- - snít, dřímat
lorda - ospalý, mátožný, dřímající
lossë (1) - sníh
lossë (2) - květ
lossë (3) - sněhobílý
lossë, losillë - růže
lótë - květina; Ninquelótë - bílá květina, Vingilótë - pěnová květina
Lótessë - květen
loxë - vlasy (viz též findë)
-lto - zájmenná přípona oni; meldielto - oni jsou milovaní, cárielto - oni udělali, tulielto - oni přišli; ve vyspělé quenijštině nejspíše nahrazeno koncovkou -ntë
- čas
lúcë - kouzlo, okouzlení, očarování
luhta- - okouzlit, očarovat, začarovat, zaklít, kouzlit
luin, luinë, lúnë - modrý; luini - modří (viz též ulban, ninwa)
Luinil - Uran
Lumbar - Saturn
lumbë - šero, přítmí
lumbo (pl. lumbor) - mrak, oblak (tmavý, klesající)
lumbulë - (těžký) stín
lúmë - (1) tma, temnota
lúmë - hodina, chvíle*; alativ lúmenna - na hodinu (kam?), zkráceně lúmenn' v pozdravu elen síla lúmenn' omentielvo, protože následující slovo začíná na podobnou samohlásku
lumna- - být těžký, ležet těžce
lumna - dusný, tíživý, zlověstný, tísnivý, skličující
lunga - těžký
luntë - člun, loďka
lúrë - tmavé počasí, zataženo
lúrëa - tmavý, zatažený
lussa- - šeptat, šumět
lussë - šepot, šum
lusta - prázdný; cumna
lút- - plavit se, plout, vyplout, odplout
lutta- - plynout, plout, nést se
lutu- - plynout, plout, nést se
lúva - luk
lúva - oblouček (část tengwy)
luvu- - (1) sklopit, sklonit (se), snížit, klesnout
luvu- - (2) hluboce přemýšlet, dumat, rozebírat
-lva - zájmenná koncovka náš, určená pro dvě osoby kde jedna oslovuje druhou
-lya - zájmenná koncovka tvůj; tielyanna - na tvé cestě
-lyë - koncovka 2. os. sg.: ty; hiruvalyë - ty najdeš

Pipin Bral

2. ledna 2008 v 6:14 | Jíťa |  Postavy
PIPIN BRAL
Příbuzenstvo:
- matka: Rosana Stránská
- otec: Paladin Bral
- sestry: Perla, Barunka, Barvínka
- manželka: Diamanta z Dlouhé stráně
- syn: Faramir I. Bral
Pipin se narodil 2990 Třetího věku, matkou mu byla Rosana Stránská a otcem Paladin Bral. Peregrin byl nejmladším členem Společenstva, nebyl dokonce jako hobit dospělý (hobití plnoletost je ve 33 letech, Pipinovi bylo v době války o Prsten 29 let). Se svým bratrancem Smíškem byli nejlepší přátelé a spolu s ním se v Roklince připojil ke Společenstvu, i když se to Elrondovi moc nelíbilo a chtěl ho poslat zpět do Kraje. Ovšem Gandalf se za Pipina přimluvil.
Po bitvě na Amon Henu, kde padl Boromir, byl společně se Smíškem zajt Sarumanovými skuruty a vlečen do Železného pasu. Pipin ale dostal nápad a shodil na zem elfí sponu, kterou dostal v Lórienu. Tu pak našli Aragorn, Legolas a Gimli, kteří dostali novou naději, že unesení hobiti žijí. Pipin a Smíšek se po útoku rohanských jezdců ukryli do Fangornského hvozdu a setkali se tam se entem Stromovousem, kterého nakonec přesvědčili ke svolání entího sněmu, a tak i k útoku na Železný pas.
V Železném pasu Pip našel palantír, který z věže shodil Gríma Červivec. Pipina Palantír velice zaujal, a tak jej v noci vzal Gandalfovi a zadíval se do něj. Skrz Palantír k němu promluvil Sauron. Pipin naštěstí neřekl žádné tajné informace, ale Gandalf ho vzal do Minas Tirith, města, které Pipin v Palantíru viděl hořet.
Tam nabídl své služby Denethorovi, správci Gondoru, jako odčinění Boromirovy smrti při jejich obraně před skřety u Amon Henu. Denethor přijal jeho služby a jmenoval ho Strážcem Citadely. Když se vrátil polomrtvý Faramir a Denethor chtěl upálit sebe i jeho, Pipin doběhl pro Gandalfa a spolu Faramira zachránili.
Poté Pipin vyrazil se svými přáteli a s vojskem k Černé bráně, aby odlákali Sauronovu pozornost. Během bitvy u Morannonu se dostal pod tělo mrtvého obra, avšak trpaslík Gimli ho vytáhnul a zachránil. Po uzdravení byl králem Elessarem pasován na rytíře.
Když se vrátil do Kraje, tak se roku 1427 (válka byla cca 1418-1420) oženil s o 5 let starší Diamantou z Dlouhé stráně. Měli spolu jediného syna Faramira, který se později oženil se Samovou dcerou Zlatovláskou. Roku 13 Čtvrtého věku byl jmenován Velkým Bralem a vladykou. Vladykou byl po celých 50 let, poté však společně se Smíškem odjeli do Rohanu a Gondoru, kde v poklidu dožili. Roku 64 Čtvrtého věku Peregrin zemřel a byl se Smíškem pohřben v hrobce králů Rath Dínen, po boku krále Elessara.
Peregrin - z latinského peregrimus - poutník, cizinec; česká podoba: Pelhřim.
Domácí podoby: Pelda, Pelek, Římek ap., samosebou že i Pipin, Pip, Pipinek...
Slovensky Pelgrim, Peregín; německy Peregrin(us); francouzsky Pérégrim, Péle(g)rin; anglicky Peregrine; italsky Pellegrino; španělsky Pelegrino, Peregrino; rusky Peregrin; polsky Pielgrzym; maďarsky Pellgrin.
U nás neobvyklé, pociťováno jako zastaralé. Svátek podle starého kalendáře: 16. května