Prosinec 2006

Vánoční článek

24. prosince 2006 v 15:00 | Jíťa
ZDRAVÍČKO, MÍ MILÍ RINGERS A OSTATNÍ NÁVŠTĚVNÍCI! :o)
Rok se s rokem sešel a opět tu máme ten nádherný čas, kdy je všude cítit krásná vůně právě upečeného cukroví, a kdy na nás ze všech stran koukají z nejrůznějších obchodních výloh vánoční dekorace a jiné, krásně nazdobené věci. Věřím, že jste se na tyhle okamžiky těšili alespoň tak stejně jako já. Dárky mám pro všechny už zabalené, v obýváku tiše stojí překrásný stromeček a já po kouskách uždibuju cukroví.... mňam! :o) Ale přestože do Štědrého večera ještě nějaká ta hodinka chybí, mám pro vás takový malý dáreček rozdělený do několika částí už teď. Doufám, že se vám bude líbit. Přeju vám všem, abyste se měli nejen o Vánocích, ale také po celý nový rok moc hezky, užívali si života jak jen to jde, abyste měli hodně štěstí a smůla aby se vám vyhýbala obrovským obloukem, ať se vám vše daří a ať se splní všechno co si přejete.
Mějte se moc moc krásně! Jíťa a Ernil-i-pheriannath přejí ničím nerušené svátky.... Namarië!
1)Jeden Prsten vládne všem v různých jazycích:
Čeština:
Tři prsteny pro krále elfů pod nebem,
Sedm vládcům trpaslíků v síních z kamene,
Devet mužům: každý je k smrti odsouzen,
Jeden pro Temného pána, jenž dlí na trůně
v zemi Mordor, kde se snoubí šero se šerem.
Jeden Prsten vládne všem, Jeden jim všem káže,
Jeden všechny přivede, do temnoty sváže
v zemi Mordor, kde se snoubí šero se šerem.
Slovenčina:
Tri prstene elfským kráľom vonku pod nebom,
sedem pánom trpaslíkov v sieňach s kameňa,
deväť mužom z ľudí, ktorých osudom je skon,
veľprsteň pre Pána tmy na tróne z plameňa
v Zemi Mordor, kde vládne zlom .
Veľprsteň všetkým velí, jeho ruka krutá,
privolá ich do jedného a v čiernej tme spúta,
v zemi Mordor, kde tieň vládne zlom.
Nemčina
Drei Ringe den Elben Königen hoch im Licht,
sieben den Zwergenherrschern in ihren Hallen aus Stein,
Den Sterblichen,ewig dem Tode verfallen,neun.
Der Eine für den Dunklen Herrscher auf dunklem Thron,
im Lande Mordor,wo die Schatten drohn.
Ein Ring sie zu knechten,sie alle zu finden,
ins Dunkel zu treiben und ewig zu binden;
im Lande Mordor,wo die Schatten drohn.
Černá řeč
Gakh Nazgi Ilid Albai Golug-durub-uri lata-nut
Udu takob-ishiz gund-ob Gazat-shakh-uri
Krith Shara-uri maturz matat dumpuga
Ash tug Shakhburz-ur Ulîma-tab-ishi za
Uzg-Mordor-ishi amal fauthut burguli
Ash nazg durbatuluk
Ash nazg gimbatul
Ash nazg thrakatuluk
Agh burzum-ishi krimpatul
Uzg-Mordor-ishi amal fauthut burguli
Elfština (qenijština)
Cormar neld' Eldaranin undu telumë,
Otso Casarceruin ondomardeltassen,
Nerte Firyain; firien martinë,
Minë Lónaherun, lónamahalmaryassë,
Mordórev' ardassë yassë lumbor caitar.
Minë corma turien ilyë të,
minë corma tuvien të,
Minë corma tultien ilyë të,
ar morniessë mandien të,
Mordórev' ardassë yassë lumbor caitar.
2)Pár obrázků pro radost...
3)Krásné písničky nejen z Pána Prstenů...

Fotky ze Středozemě - Edoras

16. prosince 2006 v 18:42 | Jíťa |  Fotky ze Středozemě
FOTKY ZE STŘEDOZEMĚ - EDORAS
Zdravím vás, mí milí návštěvníci!
Opět je tu článek, ve kterém se vždy můžete mrknout na nějaké místo ze Středozemě prostřednictvím níže zobrazených fotek. Tentokrát jsem se rozhodla pro Edoras. A do komentářů mě písněte, co byste chtěli vidět příště! :o)
Namarië! Jíťa

Quenijsko - Český slovník E

15. prosince 2006 v 10:25 | Jíťa |  Quenijsko - Český slovník
Quenijský slovník E
e - neidentifikované slovo ve větě ( e man antaváro? - co vlastně daruje?) může být příslovečnou součástkou vlastně
ëa - jest, je, existuje (od přírody nebo z dlouhého vymezeného času); používá se jako sloveso být ve smyslu existovat, nikoli jako spona; používá se jako podst. jméno pro veškeré stvoření, jsoucno
ëala (pl. ëalar) - bytost, tvor, duch, duše, přízrak (pro tvora, který existuje bez fyzického těla, např. balrog)
ëar (pl. ëari) - moře; Ëar - Velké moře; Eärendil - přítel moře
Eärendil - Venuše
eärenya - sedmý den týdne, neděle, den moře
ëaris, ëarwen - mořská panna
ecet - krátký meč s širokou čepelí
ectar - (1) trn
ectar, pinectar, pipinectar - hloh
ehte, ecco - oštěp
ehtelë - pramen, zdroj vody, fontána, vodotrysk
ehtyar - bojovník s oštěpem
él, éli - hvězda (poeticky)
ela! - hleď!, hle!
élanar* - elanor, malá zlatá květinka ve tvaru hvězdy (Tol Eressëa, Laurenandë)
elda (1) - hvězdný, ...hvězd
Elda (pl. Eldar) - vznešený elf; Eldalië - elfský národ; Eldalambë - elfský jazyk; Eldamar - dům elfů; Eldandil (pl. Eldandili) - přítel elfů
Eldarin - elfský
eldasilquë - převislá kapradina, "elfská kadeř"
Elemmírë - hvězdný klenot (elen+mírë, asimilace nm>mm)
elen (pl. eleni) - hvězda; 2.p. mn. č. elenion (Elenion Ancalima - nejjasnější z hvězd); elenna - ke hvězdám; elenillor - z hvězd;
elena - ...hvězd (přívlastek), hvězdný
Elenrína - korunovaný hvězdami
elenya (1) - první den týdne, pondělí, den hvězd
elenya (2) - hvězdný
Elessar - hvězdný kámen (elen+sar)
elma - náš (zahrnující)
elva - náš (duál)
elvëa (pl. elvië) - jako hvězdy (en. starlike)
elyë - i když, třebaže, ještě, dokonce
emerwen - pastýřka
emma - náš (vylučující)
en- - předpona znovu, opět (entuluva - přijde znovu; Envinyatar - obnovovatel; envinyanta - uzdravený, obnovený; enyal- - vzpomenout si)
en - tam, tamhle
en(d)ya - prostřední, střední
Endamar - Středozem
endëa - střed
Endor, Endórë - Středozem
engwa - stonavý, neduživý, nezdravý (Engwar - elfské jméno pro smrtelníky)
enquantuva - určený k znovunaplnění
enquat- - znovunaplnit
enquë - 6
enquië - týden (šestidenní)
enta - tamní
entë - právě oni
ento - dále, pak, potom, příště, ještě
entul- - vrátit se
envinyanta - uzdravený, obnovený
envinyata- - hojit (se), zahojit (se), léčit, vyléčit, obnovit, oživit, uzdravit
enwina - starý
enyal- - (1) volat/povolat zpět, odvolat; (2) vzpomenout si
enyal- - připomínat, slavit, oslavovat
enyalië - vzpomínka
enyárë - toho dne (vzhledem k budoucnosti)
epessë - potomní jméno, přezdívka, přidaný titul
equë- - říkat, říká, řekl - není rozdíl v časování; equen - říkám, řekl jsem; eques - říká, řekl/a on/ona
eques (pl. equessi) - rčení, výrok (I Equessi Rúmilo - výroky Rúmilovy)
er - jeden, jediný, samotný
erca- - píchnout, propíchnout, popíchat, rozpíchat, napíchat
erca - trn, osten, bodlina, jehlice
ercassë - cesmína
erda - osamělý, osamocený, nehostinný, pustý, odříznutý od světa
erdë - jedinečnost, osoba jako celek
erdë - zárodek, pralátka
erë, eren - ocel; yaisa
erë, eressë - jenom, pouze, jen, výhradně; (2) samota, osamění
eressëa - osamělý
erin - zbytky, trosky, ruina, zřícenina
erma, orma - fyzická hmota
Eru - Jeden, Bůh
Eruhíni - děti Eruovy = lidé a elfové
erumë - poušť; okraj
erúmëa - vnější, krajní
erya - jediný
es - neidentifikované slovo v (es sorni heruion an! - orli jsou blízko, přilétají orli, orli se blíží), nejspíše forma en, může mít funkci slova hle
escë - šustot, šelest, šum (zvuk listů)
essë (pl. essi) - jméno
essëa - základní, prvotní, elementární
esta- - jmenovat, pojmenovávat
estë - zbytek, ostatek, zbývající část, (ti) ostatní, (ti) zbývající
estel - naděje, víra
et - ven, ven z, z
etil - břečťan
etsir - ústí řeky, delta
ettë - venek, vnější strana
ettul- - vyjít, jít pryč, odejít (ettul=et+tul)
etyal-* - zapomenout
ëuva, nauva - bude
ezel, ezella - zelená (pouze ve vanyarské quenijštině)

Tajný deník Gluma

10. prosince 2006 v 19:48 | Jíťa |  Tajné deníky ze Společenstva Prstenu
TAJNÝ DENÍK GLUMA
Den první: Zašel jsem na setkání Anonymních Perverzních Hobitofilů v Mlžných horách. Ukázalo se, že to na mě Sauron narafičil. Blbý Sauron.

Den pátý: Skřeti mě drží v Barad Dur. Donutili mě dívat se na ,Delfína
Filipa' pořád dokola, abych jim prozradil, kde je Prsten. Hnusné metody
mučení, za ty roky vymakané. Nevzdám se. Zůstanu silný.

Den šestý: Skřeti změnili taktiku - pouštějí mi pořád dokola ,Fakultu'. To
se nedá vydržet. Řekl jsem jim, kde je Prsten.

Den osmý: Utekl jsem z Mordoru. Vyrazil jsem do Kraje. Velice zklamaný,
že se za posledních pár týdnů nikdo neodpověděl na můj inzerát v Týdeníku Kraj. "Bezzubé, smrduté stvoření hl. modrookého kudrnatého hobita. Musí mít rád tmu, mazlení se šperky a oslovování sebe sama ve třetí osobě. Nekuřák."

Den desátý: Konečně jsem v Roklince narazil na Toho, kdo nese Prsten,
ale nemůžu se k němu dostat, protože je pořád naložený ve vaně s takovým udělaným chlápkem a od té doby, co jsem se musel třistakrát dívat na ten film o delfínech, se bojím vody. Fuj, jahody. Nesnáším jahody.

Den jedenáctý: Pokus dostat se na Elrondovu Radu zamaskovaný jako živý plot nevyšel. Ten protivný Glorfindel mě zavřel do skříně a tam jsem musel trčet kolik hodin, než si Elrond před zrcadlem vyzkoušel všechny Arweniny šaty. Mumlal přitom něco o tom, že Legolas vůbec není nejhezčí ze všech. Kde jsou ty doby, kdy chlapi byli chlapi, trpaslíci byli trpaslíci a elfové nosili kalhoty. I když Legolasova kombinace vysokých bot a sukně má něco do sebe.

Den třináctý: Odešel jsem z Roklinky, jdu za Společenstvem. Poslal
jsem Elrondovi anonymní dopis, že mu fialová nejde k pleti. Nejspíš uslyším jeho vzteklý řev až k Rohanské bráně.

Den patnáctý: To je neuvěřitelné, že pořád ještě používají tu starou
hlášku o ,Gondorském rohu'. Pamatuju, jak Správce zrušil původní plán na Gondorský xylofon kvůli rohu, který stejně vypadá divně. Nevím proč.
Isildurův dědic má smůlu, že nemá Gondorský roh (a hobity nijak
nezaujalo jeho strniště), protože evidentně jede po Frodovi. Sam ho zabije, jestli si něco zkusí.

Den třicátý: Děsná zima na Caradhrasu. Všichni chtějí nést Froda
nahoru. Nikdo nechce nést mě. Zašil jsem se k Legolasovi do batohu, ale nedělalo mi to dobře na žaludek. Je mi zle ze všech těch elfích vodiček na vlasy. Doufám, že si ničeho nevšimne.

Den třicátý první: Děsná tma v Morii. Legolas si pořád stěžuje na svůj
batoh a na vlhký vzduch, že mu škodí na pleť. Gandalf mu dal do vlasů
žvýkačku, když se nedíval. Typický Gandalf. Vždycky má u sebe žvýkačku.

Den třicátý třetí: Setkal jsem se s Balrogem v jeho útulném podzemním
mládeneckém hnízdečku. Balrog byl velice sklíčený. Pořád mu na
Gandalfovi záleží. Řekl jsem mu, že nejlepší by bylo si to vyříkat, vysvětlit Gandalfovi, že i když jsou každý úplně jiný, mají jiné hodnoty a jiný životní styl, jejich vztah není úplně vyloučený. Balrog řekl, že mu to
zní jako prázdné kecy Nového Věku. Řekl jsem mu, ať nechá být Druhý Věk a začne žít teď.

Den třicátý čtvrtý: Rozhovor mezi Gandalfem a Balrogem nedopadl
dobře, nakonec oba zahynuli. Asi přece jen nemám talent na dohazovače. Pozoroval jsem hobity, jak se objímají na skále. Mě nikdo obejmout nechce, jenom proto, že jsem znetvořený a slizký, to není fér. Gimli taky nevypadá nic moc a Boromir ho mačká jak pominutý.

Den třicátý šestý: V Lothlorienu. Zkusil jsem ty ostatní hobity, co
vypadají jeden jako druhý, odlákat od Toho, kdo nese Prsten. Rozstrkal jsem kolem mrkve, ale všechno pokazil Legolas. Posbíral je a udělal si z nich pleťovou masku. Aragorn mu řekl, že je mu trapné, když je spolu vidí a Legolas má na obličeji vrstvu strouhané mrkve. Legolas namítal, že nikterak nemládne. Aragorn podotkl, že koneckonců ani nestárne.

Den třicátý devátý: Nikdo si mě nevšímá. To nevydržím. Vyrazím za Tím,
kdo nese Prsten do Mordoru. Možná až mu ukousnu prst a seberu Prsten, dá si konečně říct a půjde se mnou na večeři. Musím ale napřed vymyslet, co se Samem.

Quenijsko - Český slovník C

1. prosince 2006 v 9:49 | Jíťa |  Quenijsko - Český slovník
QUENIJSKÝ SLOVNÍK C
caila - nemoc, upoutání na lůžko; nemocný
caima - postel, lůžko
caimasan (pl. caimasambi) - ložnice, noclehárna
caimassëa, caila - upoutaný na lůžko, nemocný
cainen - 10
caita- - ležet, rozprostírat se (sindanóriello caita mornië - mimo šedou zemi leží temnota)
cal- - zářit, svítit
cálë - světlo
calima - jasný, zářivý, zářící
calina - světlý, jasný, osvětlený
callo - šlechetný muž, hrdina
calma - lampa
calmindon - maják
calpa- - pramenit, vytékat, dávat vodu
calta- - zářit, svítit
calwa - krásný
calya- - osvětlovat, osvětlit
cambë - hřbet ruky
camilot - červený jetel
campilossë - planá růže
campin - šípek, plod plané růže
can- - čtyř-
can- - přikazovat, žádat, nařídit
cancalë (malina cancalë) - narcis, "žlutý smích"
cánë - chrabrost, udatnost, srdnatost
cáno - velitel
canta (1) - 4
canta (2) - tvarovaný (nějak, en. shaped, -shaped)
cantil - čtverec
canu - olovo
canuva - olověný
canwa - prohlášení, příkaz
canya - statečný, odvážný, smělý
car - dům
cár - hlava
car - (min. čas carië)- dělat (en. make, do) utvářet, tvořit;(i carir quettar - ti kteří dávají podobu slovům; carir je plurál aoristu)
carca (pl. carcar) - tesák i jako skála, útes, zub
carcanë - řada zubů
Carmë - umění
carna - udělaný, vyrobený, zhotovený (Vincarna - právě udělaný); příčestí slovesa car-
carnë - červená; Carnimírië - rudě ošperkovaný, s rudými drahokamy
carnevaitë - uprostřed rudého nebe, mezi nachovými oblaky (příd. jm)
carnevalina- - radovat se v (podzimní) červeni
Carnil - Mars
carnimírië - jeřáb ("Červené drahokamy")
Casar (pl. Casári, Casari, Casalli) - trpaslík
cassa, carma - přilba, helma
cat- - (vy)tvarovat, (z)formovat
cauca - hrbatý, křivý; cauco - hrbáč
caurë - strach, hrůza, děs
caurëa - plachý, bojácný, nesmělý, bázlivý, ostýchavý
cauta- - ohnout (se), sehnout se, sklonit se, zahnout
caw- - sklonit se, poklonit se, uklonit se, klanět se
cel- - odtékat, stékat
cellë - řeka, proudící
celma - kanál (vodní)
celu- - svižně proudit, rychle vytékat
celumë - proud; příliv (ëarcelum essen - v mořských proudech)
celussë - záplava
celva (pl. celvar) - zvířata, živé věci, které se hýbou
cemen - země, půda
cemina - hliněný, z hlíny, zemní
cemnaro - hrnčíř
cen - zrak, je základem pro některá podst. jm. (apacen, tercen)
cen- (bud. čas cenuva) - vidět, spatřit, hledět;
cenda - číst
centa - komunikace; osanwë-centa - dorozumívání, spojení myslí
Cermië - červenec
certa (pl. certar) - runa
cilmë - vybírání, výběr, volba, rozhodování se (essecilmë - vybírání jména)
cilta - (1) vybrat (si), vybírat (si), zvolit (si), rozhodnout (se)
cilta- - (2) dělit, rozdělit, rozdělovat, oddělit
cilya - propast, rokle, strž; cilyanna - do propasti (směr)
cir- (1) - sekat, roztínat
cir- (2) - plavit se, plout
círa - plavba
circa - srp
ciri- - řezat
cirincë (pl. cirinci) - malinký šarlatový ptáček, ne větší než střízlík, s pisklavým hlasem na hranici slyšitelnosti
cirissë - říznutí, šrám
cirma - část, díl, kus, podíl
cirya - loď (s ostrou přídí)
ciryamo - námořník
coa, car - dům; coarya - jeho dům; coacalina - světlo domu - metafora pro duši (fëa) přebývající v tělě (hroa)
coimas - "chléb života", cestovní chléb - lembas
coirë - "probouzení, vzrušení" (brzké jaro)
coirëa - živý, žijící (coirëa quenya - živá řeč)
coita- - vzbudit (se), probudit (se), procitnout
col- - nést, nosit, držet, přenášet, přinášet, doručit; nosit (oblečení)
colindo - nositel, držitel (cormacolindo - nositel prstenu, pl. cormacolindor)
collo - plášť (Sindicollo - Šedoplášť)
colosta - okurka
coranar - sluneční rok
corco - vrána
corda - chrám, svatyně
cordon - modla
corma - prsten
corna - kulatý
cornë - bochník (kulatý), kruh
coromindo - kupole, klenba
coron - (1) pahorek; (2) koule; (Coron Oiolairë - Pahorek věčného léta, také Corollairë)
costa - (1) hádka, spor; (2) hádat se, přít se
cotullë, cotulwë - líska
cotumo - nepřítel
cotya - nepřátelský
- (1) luk (jako zbraň)
- (2) srpek měsíce
cu, cua - holub, holubice
cuilë - život, bytí naživu
cuina - naživu
cuivëa - procitající, probouzející se
cuivië - probuzení, procitnutí (Cuiviénen - vody probuzení)
cula, culda - zlatočervená
culda, culina - ohnivě rudý, zlatorudý, ohnivý
cullo - červené zlato
culmarin - pomeranč
culuina - oranžová
culuma - pomeranč
culumalda - druh stromu (zlatočervený strom?)
cumbë - pahorek, hromada, kupa
cumbo - břicho
cumna - prázdný; lusta
cúna- - ohnout (se), sehnout (se), sklonit (se)
cúna - ohnutý, skloněný, zkřivený
cundu - princ
cúnë - půlměsíc, srpek
curu - dovedný
Curwë - technická dovednost a invence
cuy-, cui- - probudit se k životu, ožít
cyermë - modlitba