O Ringers a Tolkienfans

1. září 2018 v 14:52 | Jíťa |  Zajímavosti
Pojmy jako Ringer nebo Tolkienista nejeden z nás fanoušků PP a Tolkiena dobře zná. Ale víte o tom, že ve skutečnosti na světě existuje nepřeberné množství společností a uskupení, která se Tolkienovou tvorbou zabývají a sdružují stejně naladěné lidi, pořádají různé akce a některé i vydávají své oběžníky? Říkala jsem si, že by bylo zajímavé se vydat na takový malý průzkum těchto skupin a alespoň několik z nich tu představit :)

Upozorňuji, že se rozhodně nejedná o úplný výčet, spíše zde zmiňuji společenství, která mě osobně zaujala. Na konci článku jsou pak odkazy na další zdroje a jiné skupiny, které si tak budete moci dohledat :)

-----------

Tolkienista = někdo, kdo studuje práci JRRT (Tolkienologie) - například jazyky, písma, historii Ardy, genealogii, bitevní strategie, atd.
Ringer = fanoušek Pána Prstenů, JRRT a taky filmů Petera Jacksona
Tolkiendil, Tolkienite = možný další název pro fandu PP
Tolkienology = název studia Tolkienova díla


Opravdová a obrovská vlna zájmu se vzedmula až po vydání Společenstva Prstenu v roce 1954 - v té době také začaly vznikat první fanouškovské skupinky.

 

Hobit - natáčecí perličky

15. dubna 2018 v 8:01 | Jíťa |  Natáčení - HOBIT


Los, na kterém jezdí Thranduil, byl ve skutečnosti reprezentován koněm, který se jmenuje Moose - tedy Los :D


The many ways of being a hobbit

2. dubna 2018 v 18:49 | Jíťa |  Zajímavosti
Milí Ringers,

vítejte v novém gondorském roce! Jak jste si užili Tolkien Reading Day 2018 (25.3)? Zúčastnili jste se nějaké oslavové akce či jste se v pohodlí domova zavrtali s knížkou? :)

Jak jistě víte, každý TRD má své téma. Tím letoším bylo "Home and Hearth: The many ways of being a hobbit".

Hobiti jsou bezpochyby jedním z nejoblíbenějších středozemských národů. No řekněte, nezachtělo se i vám alespoň jednou strávit příjemnou chvilku v nějaké hezké noře s krbem, spoustou jídla a čtiva? :)

Many ways of being a hobbit... co všecko se tedy dá považovat za "hobití"? Jak se dá přiblížit těm podivuhodným obyvatelům Kraje?

 


Novinkový gulášek

29. ledna 2018 v 7:15 | Jíťa |  Prstenovské Gulášky
Milí Ringers,

vítejte v novém roce! Za E-i-P vám přeji, aby se vám v něm dařilo vše, na co sáhnete a abyste si na něj odnesli co nejpozitivnější vzpomínky :)

Protože se v prstenovském světě za poslední dobu nakupilo několik novinek, usoudila jsem, že by nebylo od věci si je tu hezky všechny zmínit a proto dnes přicházím s mým oblíbeným gulášem zpráv ze Středozemě :)

Užívejte zimu!

Vaše Jíťa


Píseň o Berenovi a Lúthien

20. ledna 2018 v 21:21 | Jíťa |  Poezie a Próza
Bujný byl list, tráva zelená,
vysoký kvetl bolehlav,
a mýtinou zář světelná
hvězd ve stínu se chvěla.
Tinúviel se vznášela,
píšťalka zněla ztajená,
vlas hvězdný měla jako háv
a zář se v šatu odrážela.

Sem přišel Beren z chladných hor
a ztracen bloudil v listoví,
kde elfí řeka pěla chór,
tam kráčel sám a smuten byl.
Skryt v bolehlavu vyhlíží
a žasne: zlatem kvete bor,
kde vlaje plášť ten kvítkový
a vlas jak stín se rozvlnil.

Kouzlem únava z něj padá,
okřívá poutník sudbou hnaný;
pospíchá, kam ho srdce žádá,
a lapí - louče měsíce.
Již zakletými houštinami
prchá mu, nerada i ráda.
Dál bloudí sám a nevítaný,
zaslechnout cosi snaží se.

Zaslechl často letmý zvuk
nožek jak listí lípy hravých,
podzemní hudby prýští hluk,
v ukrytých prohlubních jak zněl.
Uvadlé klesly bolehlavy,
listr za listem již střásá dub,
a jeho ševel naříkavý
se zimním lesem zkřehle chvěl.

Hledal ji stále, bloudil v dáli,
přes loňské listí v závějích,
na cestu hvězdy bleskotaly
v prokřehlém nebi mrazivém.
Její plášť v loučích měsíčních
viděl, když nožky tancovaly
v dáli a výši na kopcích
a jejich třpytem skvěla zem.

Když přešla zima, vrátila se,
svou písní jaro probudila,
jak skřivánek, jak sprška zase,
či jako vody tající.
Spatřil, jak elfí kvítí sila
u nohou svých, a zdráv byl rázem:
toužil, aby s ním zatančila
na trávě štěstím vonící.

Prchala zas, však rychlý byl.
Tinúviel! Tinúviel!
Elfím jménem ji oslovil,
a zůstala stát v naslouchání.
Jen stanula, již kouzlem zněl
Berenův hlas; ji omámil.
To sud byl Tinúviel -
v náruč mu padnout bez váhání.

Když do očí jí pohleděl,
ve stínu jejích temných vlasů
hvězdný svit chvějný uviděl,
jak třpytí se, jak zrcadlí se.
Tinúviel svou elfskou krásu,
nesmrtelnou - jak každý elf
- kolem něj vine stínem vlasu
a pažemi, jež stříbrem skví se.

Osud jim určil dlouhou cestu
přes šedé hory studené,
přes kobky, k železnému městu,
přes hvozdy noci bez svítání.
Dělící moře mezi ně vešla,
a přec si našli cestu
a dávno spolu svobodně
odešli v kraje nestýskání.

JRRT, Společenstvo Prstenu


Kam dál